fyzika.petrnovotny.at maturitní témata z fyziky a jiné užiteèné informace...
døíve fyzika.smoula.net
Web je od záøí 2014 spuštìn na nové adrese fyzika.petrnovotny.at a optimalizován pro mobilní telefony

Struktura a vlastnosti kapalin a pevných látek

Struktura a vlastnosti pevných látek
pevné látka lze rozdìlit na krystalické a amorfní
krystalické mají krátkodobé uspoøádání èástic

Vlastnosti pevných látek (mechanické a tepelné) lze mìnit deformací:
a) tvárnou (plastická) - trvalá
b) pružnou (elastická) - doèasná
druhy deformace:
tahem
tlakem
ohybem
smykem
kroucením - 2 dvojice sil s opaèným smyslem otáèení

Deformace tahem
vzniká stav napjatosti, který popisuje normálové napìtí σn

Fp - síly pružnosti které pùsobí proti tažným silám
v rovnovážném stavu platí: Fp=F (viz obr.)

Køivka deformace
l0 - pùvodní délka
l - nová délka
Δl=l-l0 - prodloužení
relativní prodloužení
Køivka deformace

1)úsek 0A - pružná deformace (když pøestaneme pùsobit silou, tìleso se vrátí do pùvodního stavu)
platí Hookùv zákon σn=Eε
E - modul pružnosti v tahu (závisí na látce)
σu - mez úmìrnosti

2)úsek AB - dopružování
σd - mez pružnosti

3) úsek BE - plastická deformace:
CD - teèení materiálù
σk - mez kluzu
DE - zpevnìní materiálu
σp - mez pevnosti

rozdìlení látek na
pružné
ε 1% v rámci pružné deformace
køehké
σd a σp jsou blízko

Teplotní roztažnost
a) délková
l0 - pùvodní délka (pøi teplotì t0)
l - nová délka pøi teplotì t
t0 - pùvodní teplota
t - nová teplota
Δl=l-l0 - zmìna délky
Δt=t-t0 - zmìna teploty

Δl=αl0Δt
l=l0(1+αΔt)
α - souèinitel délkové roztažnosti

a) objemová (platí i pro kapaliny)
V0 - pùvodní objem (pøi teplotì t0)
V - nový objem pøi teplotì t
t0 - pùvodní teplota
t - nová teplota
ΔV=V-V0 - zmìna objemu
Δt=t-t0 - zmìna teploty

ΔV=βV0Δt
V=V0(1+βΔt)
β - souèinitel objemové roztažnosti

Struktura a vlastnosti kapalin
Povrchová vrstva kapaliny
molekuly kapaliny na sebe pùsobí pøitažlivými silami
výslednice tìchto sil je nulová
pøi posunutí molekuly do povrch. vrstvy má výslednice tìchto sil smìr do kapaliny
molekuly v povrchové vrstvì mají vìtší potenciální energii
povrch. vrstva má navíc povrchovou energii
zmìní-li se povrch. vrstva o ΔS, zmìní se povrch. energie o ΔE=σΔS
σ - povrch. napìtí
- závisí na druhu kapaliny, teplotì, prostøedí nad kapalinou
kapalina daného objemu má snahu nabývat takového tvaru, aby její povrch a povrch. energie byla minimální

Povrch. síla

FG=2F (2 povrch. vrstvy)
W=ΔE
W=FGΔx=2FΔx
ΔE=σΔS=2σlΔx
2FΔx=2σlΔx
F=σl
velikost povrch. síly je pøi daném povrch. napìtí pøímo úmìrná délce okraje povrch. vrstvy

Jevy na rozhraní pevné látky a kapaliny
- na molekulu kapaliny pùsobí i èástice stìny kapaliny
kapalina smáèí stìnu kapalina nesmáèí stìnu
=0° dokonale smáèí stìny
=180° dokonale nesmáèí stìny
0°<<90° smáèí stìny
90°<<180° nesmáèí stìny

Chování kapaliny v úzkých trubicích

Ft zpùsobí kapilární tlak pk
pk=2σ/R
R - polomìr zakøivení povrch. vrstvy

Kapilarita
kapilární elevace kapilární deprese
pøedpoklad - kapalina ideálnì smáèí stìny

Ft=FG /:S
pk=ph
2σ/R=hρg (platí pro elevaci i depresi)

nahorumenu • Web designed by Petr Novotný © Petr Novotný 2004-2021 [CNW:Counter]