fyzika.petrnovotny.at maturitní témata z fyziky a jiné užiteèné informace...
døíve fyzika.smoula.net
Web je od záøí 2014 spuštìn na nové adrese fyzika.petrnovotny.at a optimalizován pro mobilní telefony

Základy astrofyziky

Astrofyzika
- odvìtví astronomie
- zkoumá fyzikální a chemické vlastnosti kosmických tìles

poznatky o vesmíru získáváme:
a) studiem elektromagn. záøení (rádiové, IR záøení a viditelné svìtlo propouští atmosféra, ostatní druhy pomocí družic)
b) pomocí èástic kosmického záøení - èástice s vysokou energií (napø. protony, lehká jádra) - napø. polární záøe
c) díky vzorkùm z meteoritù, ze sond

Mìøení vzdáleností ve vesmíru
3 hl. jednotky:
1) AU (astronomická jednotka)
- støední vzdálenost Zemì od Slunce (asi 150 mil. km)
mìøení trigonometrickou metodou - denní paralaxa - úhel pod kterým vidím 2 místa na Zemi
2) pc (parsek)
- vzdálenost, ze které bychom úseèku o délce 1AU vidìli pod úhlem 1 obloukové vteøiny
mìøení roèní paralaxy
1pc=2,06.105AU=3,09.1013km
3) LY (svìtelný rok)
- vzdálenost, kterou urazí svìtlo ve vakuu za 1 rok
1LY=9,46.1012km
1pc=3,26LY

záøivý výkon hvìzdy L
- celkový výkon vyzáøený celým povrchem hvìzdy do prostoru
záøivý tok Φe
Φe=LS/(4πr²)
r - vzdálenost hvìzdy, S - plocha, na kterou záøení dopadá
povrchová teplota T:
L=4πR²σT4
R - polomìr hvìzdy, σ - Stefanova-Boltzmannova konstanta

hvìzdná velikost
- podle jasnosti
- jednotkou je magnituda (mag)
a) zdánlivá m (pozorovaná ze Zemì)
- èím jasnìjší, tím nižší m
(napø. Slunce m=-26,74mag; hvìzda viditelná okem m=6mag, hvìzda viditelná dalekohledem m=25mag)
b) absolutní M (pøepoèteno na vzdálenost 10pc)
(napø. Slunce M=+4,7mag)

zdroj energie ve hvìzdách:
a) Slunce a menší hvìzdy:
proton-protonový øetìzec
b) tìžší hvìzdy:
CNO øetìzec

Vývoj vesmíru
- závisí na støední hustotì vesmíru:
a) menší než kritická hustota - gravitaèní síly zastaví rozpínání vesmíru
b) vìtší než kritická hustota - rozpínání bude pokraèovat

nahorumenu • Web designed by Petr Novotný © Petr Novotný 2004-2023 [CNW:Counter]